window.dataLayer = window.dataLayer || []; function gtag(){dataLayer.push(arguments)}; gtag('js', new Date()); gtag('config', 'UA-31534518-1');

29. 9. 2017

Udržet trávník zelený i v období sucha může být velice namáhavé a především drahé, pokud ho chcete denně zavlažovat.  Podle statistik průměrně velká zahrada rodinného domu spotřebuje ročně 9100 litrů vody. Kdekdo by mohl namítnout, že čtyřčlenná rodina spotřebuje třikrát více vody na sprchování a umývání se, záchodem proteče 1,5x více vody, tak proč pořádně nezkropit i trávník. Tady vyvstává problém. Zatímco zeleninové záhonky, potřebují vodu, aby se vydařila úroda, ovocné stromky potřebují vodu, aby nám daly své plody a v létě chránily stínem, trávník žádné své funkční využití nemá. Je jen pro okrasu. Ani hmyz se zde neschovává, leda že by ho život nebavil a chtěl se nechat sníst nejbližším ptákem.

Přesto do této zelené ozdoby našich zahrad investujeme spoustu času a energie na stříhání, hrabání, hnojení a především zalévání. Čtverečný metr takového zeleného koberce potřebuje 25 až 40 litrů vody, nejméně třikrát týdně. Jenže v České republice není tolik srážek a je potřeba trávníky zalévat. Zvláště v období sucha se ukazuje, že chtít v našich podmínkách krásně zelený přírodní trávník, je jako chtít na zahradě pěstovat banány.

Jako zahradník s dlouholetými zkušenostmi bych vám rád dal pár tipů, co dělat, aby váš trávník zůstal zelený. Vše je jen o dobré strategii. Za prvé si musíme uvědomit, že pokud v období sucha zaléváme vodou z vlastní studny, plýtváme a snižujeme zásoby vody i našim sousedům. Zalévat vodou z vodovodu také není řešení. Není totiž důležité jen jakou vodou zaléváme, ale i naše metoda. Pokud investujeme do kapkovacího rozprašovače, spotřebujeme na jeden metr čtverečný 10 až 15 litrů vody, což je podstatná úspora vody.

Trávník postačí zalít jednou za 4 až 5 dní, ne třikrát za den, jak si myslí někteří lidé. Pokud budeme trávník zalévat nepravidelně, ale intenzivněji, docílíme toho, že tráva bude kořenit hlouběji, nikoliv jen mělce na povrchu, jak je to u trávy, která je zvyklá na každodenní zalévání. I když se při takové etapě bez přísunu vody mohou objevit žluté skvrny na trávníku, po přísunu vody opět zezelená.

Třetí tip se týká sekání. Někteří zahrádkáři berou trávník jako jeden organismus. Zapomínají ale na to, že v trávníku je tisíce rostlin. Pokud je posečeme, budou potřebovat více vody na své zhojení. Proto radím se sekáním počkat. Samozřejmě, nedělejte ze svého trávníku džungli, ale čím vyšší trávník bude, tím lépe bude trávník držet vlhkost a bude méně žloutnout. Je dobré také zvolit správnou metodu sečení. Posekat trávník nakrátko a téměř na hlínu v době such vede jen k nutnosti zalít ho nebo se dívat, jak je trávník spálen. Pokud trávník ale sekáte ručně kosou, pořádně se nadřete, což vás určitě odradí od toho, abyste ho sekali často. Při tomto sekání se také nikdy nedostanete až k hlíně a část trávníku na optimální úrovni zůstane zachována.

A tak nezbývá než říct poslední můj tip a to je, že příroda si umí poradit, jen jí musíme správně pomoci. Dobrá péče je lepší než tuna chemického hnojiva.

I ve městech na tyto rady docházejí a například v Jihlavě dávají před „pěstovaným“ trávníkem s vysazenými květinami přednost záhonky s letničkami. Místo aby města vodu plýtvala na trávníky, přetváří je na „louky“, které jsou více přírodní než trávníky, ale také zvětšuje počet živočichů žijících v městech. V těchto záhonech se totiž pohybují včely, motýli, čmeláci, brouci a další hmyz, na který se slétávají ptáci.

Miloslav Klimek,  Váš kandidát číslo 13 za Zelené ve Zlínském kraji