5. 10. 2017
Martina Koutňáková se narodila před 42 lety v Kroměříži. Vystudovala finance a zabývá se jimi téměř celý život. Je vdaná a má dvě děti, dvanáctiletého Matyáše a desetiletou Natálku. Ráda cestuje, vyrábí keramiku a hodně času věnuje četbě.
Ahoj Martino, jak jsi prožila prázdniny?
Hodně jsem cestovala po tuzemsku i zahraničí. Svůj čas jsem se snažila nevěnovat pouze práci, ale i dětem.
Jaké jsou tvé koníčky?
Mým největším koníčkem je asi cestování. Ráda totiž poznávám nové kraje, lidi a jiné zvyklosti. Dalším z mých velkých koníčků je keramika. Věnuji se jí už několik let a s láskou vyrábím velké andělky (opravdu samé holky), sošky nebo i keramické květináče, truhlíky či misky. S hlínou zapomínám na čas i na všechny problémy. A protože mám opravdu ráda český jazyk, trávím hodně času četbou. Baví mě dělat i korektury knih, než jdou do tisku, ale na to bohužel teď vůbec nemám čas.
Jak se ti žije v Kroměříži?
Kroměříž mám ráda. Nedám na ni dopustit. Ráda tady žiju. Jsou samozřejmě některá rozhodnutí zastupitelstva nebo rady města, se kterými nesouhlasím, ale i tak se tu žije pěkně a myslím si, že město se snaží poslední dobou dělat věci pro lidi.
Jsi finanční manažerkou. Myslíš si, že je to složitější nebo jednodušší než být političkou?
Tady asi nejde jednoznačně odpovědět, protože záleží samozřejmě na tom, zda se jedná o političku v regionálním měřítku nebo v celorepublikovém. Věřím, že v parlamentu je to náročnější práce než v Kroměříži. Určitě se obojí dá skloubit a zkušenosti z firemního života se dají v politice využít.
Jaké jsou největší problémy finančního sektoru v ČR? Jak bys je chtěla řešit?
Pokud máš na mysli Finanční správu a Ministerstvo financí, tady mi hodně vadí nepodpora, dá se říct až „házení klacků pod nohy“, podnikatelským subjektům. Současné vedení finančního sektoru mezi obyčejnými pracujícími lidmi zakořenilo názor, že všichni podnikatelé kradou. To se mi nelíbí. Nemyslím si to a podle mě to tak není. Naopak si myslím, že podnikatelské prostředí se pomalu kultivuje a firmy, aby přežily, jsou nuceny dělat si reklamu svou spolehlivostí, ne podvody. Ale bohužel dneska je to tak, že Finanční správa „buzeruje“ nesmyslnými požadavky právě ty slušné podnikatelské subjekty, které předpisy dodržují a poctivě daně platí. Na ty nepoctivé bohužel žádnou páku stejně nemá.
Vyznáš se v práci firem i ve financích. Myslíš, že lze řídit stát jako firmu?
Jak jsem už zmínila, není na škodu, když v politice pracuje člověk, který má zkušenosti s řízením firmy. Ovšem stát jako takový vykazuje úplně jiná měřítka a vlastnosti než soukromě podnikající firma. Podle mě se jako firma řídit nedá. To by na to mohli doplatit ti nejslabší. Když už narážíš na onu „babišovskou“ otázku, spíš se mi nelíbí, že do politiky chodí lidé, kteří chtějí vědomě firmám škodit a likvidovat je. A chtějí ovládat. Politik by neměl mít touhu po moci. Měl by být pokorný.
Proč ses rozhodla jít do politiky?
To už je opravdu hodně dávno. Ani si to pořádně nepamatuji, ale určitě hlavním důvodem bylo ovlivnit věci kolem sebe a přispět svou prací k lepšímu životu. Mám raději činy než jen planá slova. Nejsem zvyklá nadávat v hospodě u piva. Raději jednám.
Jakou máš zkušenost s politikou?
Věnuji se spíš regionální politice. Já sama jsem sice zastupitelkou nikdy nebyla, ale snažím se naše zastupitele maximálně podporovat. Moje činnost spočívá hlavně v práci v komisích města a dobrovolné práci pro město a Zelené. Pokud existuje ve městě nějaký problém, který se mě dotýká, snažím se jej aktivně řešit.
Proč by podle tebe měli občané volit právě Zelené?
Děsí mě, kolik je kolem nás chemikálií. Dýcháme je, jíme je, umýváme se jimi, dokonce nám už i ničí rostliny a zdraví. S tím se nikdy neztotožním a vždycky budu bojovat za záchranu přírody i lidských životů. Myslím, že Zelení jsou jedni z mála politických stran, které na tyto věci myslí.
Proč by občané měli kroužkovat právě tebe?
Protože mé úmysly v politice jsou poctivé.
Co chceš v parlamentu prosadit?
Nejvíce mi vadí, že neexistují přísné normy na průmyslově zpracované potraviny. To, co obsahují potraviny, které jsou v obchodech a restauracích k dispozici, má bohužel často s jídlem pramálo společného. Důležité jsou kontroly a předpisy, jak má jídlo vypadat, co má obsahovat. Nikdy nemůžu přistoupit na to, že se pro Českou republiku vyrábějí potraviny s horším složením než pro Německo. A bohužel paradoxně jsou ty nekvalitní potraviny často u nás dražší než u našich západních sousedů. Opravdu nechápu, jak se to může dít. Bohužel ale už i české firmy v rámci orientace na cenu své výrobky „šidí“ a zákazník, který by si i rád připlatil, nemá moc na výběr. Výživě se věnuji už 12 let, od té doby, co se mi narodil syn. Tenkrát jsem si začala číst složení potravin.
Co si myslíš, že můžeš do politiky přinést, čím zde budeš prospěšná?
Jsem velmi energická žena, která dokáže prosadit zájmy. Proto se nebojím říct, že jsem většinou nositelkou pokroku. Hned tak mě něco od mých cílů neodradí a snažím se posouvat věci kupředu. Samozřejmě k lepšímu.
Považuješ z ekonomického hlediska správné zvednou minimální mzdu až na 20 000 tisíc, jak prosazují Zelení?
Zvýšení mezd je určitě věc líbivá. Hlavně před volbami. Je to ale vždycky na firmě, aby na vyšší mzdy vydělala. A to se ne vždy může dařit. Pro některé firmy to může být likvidační. Zvýšení minimální mzdy taky musí odpovídat ekonomickým výsledkům země. Což se už vůbec nemusí dařit. Pak je tu další věc a tou je robotizace, která se pomalu, ale jistě rozvíjí. Pokud bude minimální mzda vysoká, firmy se budou snažit co nejvíce zautomatizovat svůj provoz a lidé můžou přicházet o práci. Při neúměrně vysokých minimálních mzdách mohou majitelé firem stejně tak přesunout provoz do zahraničí za nižšími náklady. Zatím si myslím, že je to ještě tak trochu hudba budoucnosti, ale situace se stále vyvíjí a během pár let už k tomu může docházet. Za vyšší mzdy ale také vždy bojuji i u nás ve firmě a je i mým cílem snažit se dorovnávat zahraničí.
Martina Koutňáková, Vaše kandidátka číslo 12 za Zelené ve Zlínském kraji
Celou kandidátku a další rozhovory si můžete přečíst zde.