17. 10. 2017

Při srpnovém výročí okupace jsem narazil na dva zajímavé články na serveru Aktuálně.cz.

Jeden se týkal Zorjana Popaďjuka z Ukrajiny, který doma opakovaně protestoval proti invazi do Československa šířením letáků a odseděl si za to 14 let. Vyšetřoval ho tehdy dokonce český plukovník StB. Chtěl vědět, od koho má letáky a kdo jej řídí, což Popaďjukovi prý přišlo úsměvné.

Druhý článek byl o Jiřím Stuchlíkovi, který byl společně se svou rodinou léta perzekvován, protože byl v roce 1968 mezi třiceti signatáři Vojenského memoranda. Memorandum vyzývalo, aby si Československo vytyčilo vlastní národní zájmy a stalo se rovnoprávným partnerem pro Moskvu. Reakce „Ty hajzle, kdo tě platí?” byly prý ty méně agresivní. Po okupaci následoval vyhazov z armády, nemožnost nalézt práci, děti nemohly studovat.

Oba články se dotýkají kupodivu i současnosti. V říjnu spolek Zlínská křižovatka uspořádal protest na mítinku Miloše Zemana ve Zlíně, který se uskutečnil den před krajskými volbami. Přičemž cestu naplánoval Vladimír Kruliš z Kanceláře prezidenta republiky, který byl shodou okolností lídrem kandidátky SPO právě ve Zlínském kraji. Společně s ním byl na kandidátce také Vratislav Mynář a Martin Nejedlý. Prezident se tak podílel na kampani SPO, která se tvářila jako jeho běžná cesta po Zlínsku za peníze daňových poplatníků. Protest jsme nazvali „30 případů Miloše Zemana”, byl tichý, jen jsme v davu drželi třicet transparentů s názvy jednotlivých kauz. Dav nám ale dával najevo svou nevoli a reakce „Kdo vás platí?” byla z těch méně agresivních.

Dlouho jsem přemýšlel nad tím, proč to ty lidi vůbec napadlo, jak si mohou vážně myslet, že si náš protest někdo zaplatil. Ano, zájezd na Pražský hrad zdarma, organizovaný Vratislavem Mynářem z Osvětiman a Zlína, za „drobnou” podporu prezidenta a Martina Konvičky na Albertově, je možným vysvětlením. Tehdy lidé byli skutečně „zaplaceni”, byť v naturáliích. Možná někteří z tehdejších účastníků zájezdu byli mezi těmi fandy pod pódiem ve Zlíně. Možná právě oni se dotazovali, kdo nás platí. Lidé s určitým typem myšlení, kteří nemohou pochopit, že není třeba nějakého šíbra v pozadí, aby demokraté z prostého přesvědčení vyvinuli činnost na obranu svobody a demokracie. Ať už samostatně nebo v týmu. Slovy estébáků: v organizované skupině.

V dobách nesvobody to mohli být Popaďjuk, Stuchlík, Palach nebo třeba chartisté. V současnosti to může být Martin Přikryl, který vymyslel akci s červenými kartami, Michal Majzner, který zorganizoval petici za odvolání prezidenta nebo Šárka Fialová s protestem Proč, proto, ve kterém hrál roli jak prezident, tak Andrej Babiš. Mohou to být iniciativy jako Rekonstrukce státu, Občanský budíček, Zlín bez hazardu nebo festival Zlínské jaro.

Lidé s estébáckým myšlením nemohou pochopit, že není třeba žádného zadání, aby existovala, tvořila a měla sílu občanská společnost. Raději budou vymýšlet mnoho konspiračních teorií, než by si připustili, že je to spontánní proces.

Problém ovšem nastává, pokud se tito lidé s nepochopením pro demokracii, chopí vlády v demokratické zemi. Pak už záleží jen na tom, která síla převáží, zda ta občanská nebo ta estébácká. Můžeme držet palce Polsku, Maďarsku, Turecku a možná i nám samotným.

Pro další vývoj v naší zemí je zásadní, abychom odmítli praktiky Miloše Zemana a Andreje Babiše, kteří rozhodně pro občanskou společnost pochopení nemají. Volby jsou pro to zásadním nástrojem, ale nekončí to jimi. V demokracii je běžné vyjít do ulic, pokud se lidé u voleb prostě spletou, aby příště mohli vůbec ještě svobodně volit.

Tomáš Pasterný, Váš kandidát číslo 3 za Zelené ve Zlínském kraji

Aktuální články