8. 10. 2017
Eliška Dudešková se narodila ve Zlíně 10.12.1987. Vystudovala bakalářské studium francouzské a čínské filologie na UPOL. Je vdaná a má dvě děti. Momentálně pracuje jako lektorka francouzského a čínského jazyka. Mezi její záliby patří sklizeň na zahradě, cestování, pobyt v přírodě, jízda na kolečkových bruslích, četba, kulturní antropologie.
Ahoj Eliško, jak se ti žije v Huštěnovicích?
V Huštěnovicích jsem velmi spokojená. Velice se mi líbí pospolitost obyvatel a aktivity, které obec a její občané organizují. Ráda bych svým občanským i politickým působením pomohla obci zbavit se dopravního přetížení a podpořila trvale udržitelné zemědělství na okolních polích. Bez pesticidů, které zabíjí včely a kontaminují vodu.
Sama se snažíš jít příkladem, takže se kromě péče o děti staráš i o velkou zahradu, doma vyrábíte kozí sýr. Jak to všechno stíháš?
Péče o zahradu, zvířata a výroba sýra se brzy stanou rutinními záležitostmi, které prostě zapadnou do života. Inspiruji se permakulturním přístupem. Jedná se o styl vytváření zahrady způsobem, který je trvale udržitelný a stále se obnovující. Má zahrádka proto opravdu nevypadá jako z Receptáře. Plevel je u nás vítaný, protože v suchém srpnovém období je to takřka jediná tráva, kterou mohou kozy spásat. Organizace času a soustředěnost na dílčí úkoly je mou předností. Tyto vlastnosti mi pomáhají zvládat spoustu aktivit. S péčí o děti se ráda podělím s manželem a prarodiči. Na kozy však nechám šahat málokoho.
Před několika dny se ti narodilo druhé dítě. Není pro tebe těžké teď spojit rodinu a kampaň?
O tom, že se nám narodí miminko, jsme věděli před oficiálním vstupem do Strany zelených, tudíž péče o něj je přednější. Proto se zapojuji do kampaně dle svých aktuálních možností. Vzhledem k tomu, že jsem již od poloviny července omezila své profesní aktivity a jsem na mateřské, tak jsem na ni měla relativně dost času. Organizaci mítinku v UH, který proběhne 16. října, jsem z velké části zařídila již před porodem. V září bude mít miminko mou plnou pozornost, ale na závěr kampaně, po šestinedělí, již spolu pozdravíme potenciální voliče na mítinku v UH.
Živíš se jako lektorka francouzského a čínského jazyka. Jak tě napadlo naučit se čínsky? Je to náročné? Je o tento jazyk v Česku zájem?
Hledala jsem druhý obor k francouzštině a při dni otevřených dveří na UPOL mě zaujala poutavá prezentace čínské filologie. Vždy jsem se zajímala o kulturní antropologii a znalost čínštiny mi pomohla poznat zblízka exotické národnosti jihozápadní Číny. Čínština si žádá čas a trpělivost, proto je ideální začít se studiem na střední či vysoké škole, v době, kdy student ještě není příliš zahlcen povinnostmi, které si žádá produktivní život. Mnoho podnikatelů brzy studium opouští. Na Uherskohradišťsku je zájem minimální. Překvapil mě však zájem i nasazení studentů gymnázia TGM ve Zlíně, které jsem čínštině učila v minulém školním roce.
Za svůj život jsi zkusila mnoho aktivit. Například ses angažovala v organizaci Arnika. Co to je za organizaci?
V Arnice jsem se angažovala hlavně jako dobrovolnice v době, kdy jsem žila v Praze a v době krátce poté. Nebyla jsem schopná smířit se s životním prostředím v Praze, a tak jsem se snažila zapojit do nějaké organizace, která se zabývá ochranou životního prostředí. Arnika je ekologickou organizací s mnoha odborníky, kteří odvádějí profesionální práci. Není to tam jen o srdíčku, proto jsem se chtěla zapojit právě do této organizace. Pomáhala jsem s přípravou konferencí, přepisy a překlady záznamů z konferencí. Před dvěma lety jsem připravovala pro Arniku podklady k projektu Tour de Aleje. První Tour de Aleje se uskutečnila v červenci 2017. Poslední dva roky jsem se v Arnice neangažovala, dala jsem přednost dálkovému Mgr. studiu. Budu-li mít v budoucnu možnost, ráda se do aktivit Arniky opět zapojím.
Ty jsi kromě angažovanosti v organizacích také cestovala, proto se tě musím zeptat, jak hodnotíš život v České republice?
Žiju zde ráda, ale dlouhodobě mě v České republice deprimuje rasismus a xenofobie. Ráda bych z pozice pedagožky či političky přispěla k dozrání české společnosti v tomto ohledu.
To je jistě jeden z důvodů, který tě tedy vedl k tomu, že chceš jít do politiky. Co bylo tím hlavním důvodem?
Miluji svobodu! A ráda rozhoduji sama za sebe. Není mi příjemné nechávat důležitá rozhodnutí na lidech jako je Miloš Zeman nebo Tomio Okamura. Usazení se na jednom místě s rodinou s sebou přineslo touhu ovlivňovat a spoluvytvářet prostředí, které mě obklopuje.
Jakou máš zkušenost s politikou?
O politiku jsem se začala zajímat hlouběji teprve nedávno, až na mateřské dovolené, po trvalejším usazení v ČR. Povrchové politické šarvátky politiků mě příliš nezajímají. Nemyslím si, že politik je nějaký speciální lidský druh, neodlišuji je proto od lidí ostatních profesí.
Proč by podle tebe měli občané volit právě Zelené?
Domnívám se, že v natolik vyspělé společnosti, jako je ta naše, by lidé měli upřednostnit trvale udržitelný rozvoj před „růstem růstu“, který podle Václava Bělohradského řídí naši společnost. Nejsme strana jednoduchých řešení, ale snažíme se vidět důsledky politického rozhodování v dlouhodobém kontextu a v celém evropském prostoru. Jsme volbou pro zodpovědné a dalekozraké občany. Strana zelených podporuje rozkvět občanské společnosti a zapojení obyvatel do rozhodování. Věřím, že nastupující generace jsou již na toto jednání připraveny.
Proč by občané měli kroužkovat právě tebe?
Jsem mladá, usměvavá, flexibilní. Teď vážně. Nedržím se sveřepě žádných –ismů a ideologií. Snažím se vždy kriticky zhodnotit situaci dle dostupných informacích z vícero zdrojů. Nezanedbávám ani pravidelnou sebereflexi. V současné proměnlivé době je velice důležité průběžně přehodnocovat všeobecně zavedené přístupy i své každodenní návyky. Ke schvalování zákonů bych přistupovala obdobně.
Co chceš v Poslanecké sněmovně prosadit?
Myslím, že jde hlavně o to prosadit správnou věc ve správnou chvíli. V době, kdy je společnost na změnu již připravena. Proto je důležité věnovat se pozitivním kampaním. Ráda bych podporovala pozitivní kampaně pro zdravý životní styl, které by do budoucna mohly pomoci odlehčit našemu zdravotnictví, kampaně proti xenofobii a další. Musím přiznat, že vzhledem k mé současné profesní a mateřské orientaci se zabývám hlavně tématem školního i mimoškolního vzdělávání. Prioritou je pro mě smysluplná a praktická náplň osnov, nemrhání časem dětí a mládeže a ochrana jejich psychického i fyzického zdraví. Celkově mám pocit, že v české společnosti je stále mnoho nařízení, která by měla být kompenzována větší mírou informovanosti a následné možnosti se svobodně rozhodnout. Slovy Jean-Paula Sartra „jsme odsouzeni k volbě“, a proto volme!
Co si myslíš, že můžeš do politiky přinést, čím zde budeš prospěšná?
Nadhled zcestovalého a empatického člověka, který měl možnost setkat se a žít s lidmi různých národností, vyznání i sociálního postavení. Zároveň si z dětství a dospívání nesu hluboký otisk životního stylu svých prarodičů, kteří dospívali ve venkovském prostředí ještě před nástupem komunismu a svým příkladem mě vedli k úctě k půdě a kulturnímu dědictví.
Máš znalosti a zkušenosti ze školství i z oblasti výživy, které bys jistě ráda využila v Parlamentu. Jelikož Českou republikou i školstvím nedávno otřásla takzvaná pamlsková vyhláška, kdy školní bufety musely začít dětem prodávat jen zdravé potraviny, zajímal by mě tvůj názor. Myslíš si, že ty potraviny, které jsou povolené, jsou správně vybrány?
Mě tedy vůbec nešokuje, že by se dětem měly podávat jen zdravé potraviny. Pojem zdravá potravina je však velmi relativní v prostoru i čase a hlavně velice subjektivní. Bohužel jsem se zatím neseznámila s přesnými kritérii výběru potravin do školních bufetů. Podle zběžných informací z tisku se mi tento projekt zdá dobrým. Zdravá potravina je pro mě potravina čerstvá, vytvořená z kvalitních surovin, pokud možno lokální a bez přidaných konzervantů a barviv. Školy a školky by měly být jakýmsi ideálním formativním prostředím i co se týče stravování. Rodič by neměl mít obavy, že jeho pečlivá snaha o vybudování dobrých stravovacích návyků z rodinného prostředí bude ve školním či školkovém prostředí mařena. Naopak dítě z prostředí, kde se na dobré stravovací návyky nedbá, bude konfrontováno i s jinou realitou. Je důležité, aby se ve škole dítě setkalo s návodem, jak poznat kvalitní potravinu v normálním obchodě a již ve školce by mělo být informováno o reklamních strategiích, které na děti z obalů potravin útočí. Například, že taková šunka s obalem se Šmoulíky nezaručuje kvalitu. Svačinku si totiž může dítě koupit i v samoobsluze u školy. Je tedy nutné, aby i dítě dokázalo poznat kvalitu.
Eliška Dudešková, Vaše kandidátka číslo 4 za Zelené ve Zlínském kraji
Celou kandidátku a další rozhovory si můžete přečíst zde.