8. 10. 2017
Naši předci věděli, že voda v krajině je důležitá. Bez ní by se neurodilo a bez pitné vody by umřeli žízní. Dnešní politici však na tyto neměnné skutečnosti zapomínají.
Proto bude následující příběh znít jako absurdní sci-fi. V našem kraji se nachází zdroj pitné vody pro 140 tisíc lidí. Jezera v Uherském Ostrohu jsou pátým největším zdrojem pitné vody v České republice. Jejich znečištění by mohlo být katastrofální nejen pro občany Uherského Ostrohu, Uherskohradišťska a Zlínského kraje, ale i pro obyvatele Jihomoravského kraje, kteří z velké části tento zdroj využívají.
Ministr životního prostředí Brabec i současné vedení Zlínského kraje ale na zkušenosti předků i na občany kašlou, pro ně jsou důležitější tržby z těžby štěrku, které pak chtějí zapít při žízni zřejmě zmíněným štěrkem. Nebo si jen prostě říkají, že jich se to netýká, že u nich je pitné vody dost, nebo se chlácholí nesmyslnou lží, že balená voda v obchodech nikdy nedojde. Jak si jinak totiž vyložit to, že ministr i vedení kraje nedbají na analýzy a experty a schvalují těžbu štěrkopísku pouhých 500 metrů od prameniště pitné vody v Uherském Ostrohu. Odborníci poukazují na riziko znečištění zdroje při povodních či na možnost narušení jeho vydatnosti. Znečištění jezer je více než pravděpodobné, protože zdroj se nachází v záplavové oblasti. A co by taková velká voda mohla společně s těžbou napáchat? Zalít a znečistit zdroj pitné vody, což by bylo nenávratné. To vše kvůli těžbě na dvacet let.
Stačí se jen ohlédnout do nedávné minulosti a každý chápe důsledky tohoto jednání. Před lety byla u Kněžpole zásobárna pitné vody pro Uherské Hradiště. Dnes je následkem těžby prakticky vyřazena z provozu. Zásoby pitné vody se zmenšují rok od roka, byl by nesmysl si vyřadit další zdroj pitné vody. Štěrkem žízeň neuhasíš.
Očividně politikům je jedno, co budou pít jejich občané, hlavně pokud sami budou mít čím zapít úspěch. V roce 2014 sněmovna obdržela petici na ochranu zdroje pitné vody v Uherském Ostrohu podepsanou téměř 13 tisíci lidmi. Nějaká akce? Žádná. Sněmovna plánovanou těžbu nezastavila. Ministr Brabec v letošním roce dělá to samé a nedbá ani na experty, ani na svého vládního šéfa Sobotku, který s těžbou také nesouhlasí. Takže Brabec se Zlínským krajem posvěcují těžařům těžbu. Zisk je důležitý. Nezajímají je lidé, kteří jsou odkázáni na tento zdroj, ani samotní obyvatelé Uherského Ostrohu, kteří by si na dvacet let museli zvyknout na projíždějící nákladní automobily pod jejich okny.
Jenže to není jediný boj o pitnou vodu, kterou občané řeší. Již osm let stojí v Holešově přímo nad zdrojem pitné vody pro 28 (potenciálně však až 200) tisíc lidí průmyslová zóna. Jedná se o podpovrchový zdroj pitné vody, takže jeho znečištění může způsobit převážně jen člověk. Průmyslovou zónou, vypouštějící do vzduchu desítky tun emisí ročně, by se mu to podařilo. Ať se vlády v kraji střídaly, jak chtěly, pořád je platné, že prameniště zůstává v Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje charakterizováno jako „Plocha, která je vymezena pro výrobu bez dalšího omezení.” Není divu, že představitelé kraje častují ochránce zdroje jako ty, kdo brzdí rozvoj zóny. Zisk jejich kamarádů (a případná provize pro dané politiky) je důležitější než pitná voda pro občany.
Ať politici garantují, co chtějí, jedno je jisté. Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL deklarovala, že zvýší ochranu povrchových vod přehodnocením ochranných pásem. Po čtyřech letech jejich vlády můžeme s čistým svědomím říci, že nic takového neudělaly. Je pak jasné, že premiérovi postoje k Uherskému Ostrohu jsou jen nesmyslné výkřiky a snaha zalíbit se voličům, místo opravdového činu. Zelení nechtějí jenom mluvit. Připojujeme se k petici za zachování zdroje pitné vody v Uherském Ostrohu (i vy můžete přispět svým podpisem k zachování tohoto zdroje), ale především chceme v každém případě tento zdroj ochránit. I ten v Holešově. A nejen tyto dva, ale po celé republice, kde jsou zdroje pitné vody ohroženy. Musíme si uvědomit, že tyto volby jsou i referendem. Pokud si zvolíme špatně, doplatí na naše jednání naše děti. Problémem je, že toto rozhodnutí již nevrátíme zpět. Můžeme jednoduše zvolit variantu, že našim dětem vytvoříme z naší země poušť bez pitné vody, která se bude muset za těžké peníze přivážet ze zahraničí. Nebo dáte svůj hlas Zeleným, kteří jako jediná strana myslí na budoucnost vašich dětí. Víme totiž, že zisky těžařů našim dětem budou k ničemu. Z nich se nenapijí.