window.dataLayer = window.dataLayer || []; function gtag(){dataLayer.push(arguments)}; gtag('js', new Date()); gtag('config', 'UA-31534518-1');

4. 10. 2012

Podpora vzniku nových pracovních míst je oblastí, kterou považuje mnoho lidí za jednu z nejdůležitějších. Často se setkáváme s dotazem, jak tedy nová pracovní místa vytvořit, když např. nesouhlasíme s průmyslovou zónou v Holešově. Padl také dotaz, jak chceme řešit a podporovat tak komplexní jev, jako je malé a střední podnikání, kterému dáváme v programu přednost před megalomanskými montovnami. Jak? Předně: ačkoli jsou v mnoha situacích zásahy státu do podnikání spíše kontraproduktivní, jsem přesvědčen, že rozumná míra a zejména vhodné zaměření podpory podnikání se v konečném důsledku vyplatí. Zde je několik konkrétních návhrů, jak je možné podporovat malé a střední podnikání na úrovní kraje.

Samozřejmě že žádná strana nemůže „zařídit“ podporu malého a středního podnikání jako celku, ale jsem přesvědčen, že každý zástupce ve volené funkci může k této podpoře přispět svou konkrétní činností. Jako podnikatel, který dává práci více než 20 lidem, dokážu snad alespoň částečně reálné potřeby podnikatelů odhadnout. A zcela jistě to dokážu lépe, než profesionální politici, kteří nikdy v kůži těch, kdo vytváří pracovní místa na vlastní riziko, nebyli. Zde jsou některé konkrétní kroky, které jako Strana zelených prosazujeme:

Podpora podnikatelských inkubátorů a inovačního podnikání
Pokud jsou správně vedeny a provozovány, dokáži z minimálním přispěním veřejných peněz vygenerovat vznik nových firem a nových pracovních míst, zejména v oblastni inovačního podnikání. Dobře vedeným podnikatelským inkubátorem je např. ten ve Zlíně, výrazně horší výsledky přináší např. ten ve Vsetíně. Politici pak mají vliv na to, kdo tyto inkubátory a jejich projekty vede a realizuje a mohou tak svou činností jejich efektivitu přímo ovlivnit.

Odpovídající vzdělanost
Kraj má pod sebou střední školství, do kterého by mělo jít více peněz tak, aby produkovalo vzdělanější a šikovnější absolventy. Data jsou jasná, čím vyšší vzdělání, tím menší nezaměstnanost. Vhodnou kombinací spolupráce s firmami může kraj motivovat studenty a studentky ke studiu technických oborů na VŠ, které jsou nejvíce nedostatkové a přináší nejvyšší přidanou hodnotu pro region. Žalostná je také úroveň jazykového vzdělávání (zájemci o práci v mé firmě mají ve 20 letech běžně problémy s angličtinou, což považuji za naprosté selhání vzdělávacího systému).

Podpora programů typu „Zelená úsporám“
Podobné programy „zelené ekonomiky“ nejen že stimulují místní ekonomiku a vytváří pracovní místa (Zelená úsporám vytvořila 19 tisíc pracovních míst, viz studie ekonoma Petra Zámečníka), ale také přispívají ke zlepšení životního prostředí. Na krajské úrovni se nabízí např. podpora výměny kotlů na tuhá paliva za modernější, případně rovnou za kotle na biomasu. Tyto kotle vyrábí v regionu hned několik firem, stejně tak práce na výměně a zateplování provádí zejména místní malé a střední firmy.

Výstavba infrasktruktury v rozumném a odpovědném měřítku
Namísto drahých dálnic, jejichž výstavba trvá dlouho a efekty jsou mnohdy sporné až škodlivé, prosazujeme menší stavby obchvatů obcí, které uleví dopravní situaci mnohem rychleji a levněji – a opět, mohou je stavět i menší lokální firmy, ne jen nadnárodní koncerny, často prolezlé korupcí.

Podpora zemědělství
Zemědělství na lokální úrovni je možné podporovat například vhodnou infrastrukturou odbytu (např. pořádání a koordinace farmářských trhů), nebo vhodnou a adresnou marketingovou podporou, která umožní i menším zemědělcům a producentům potravin konkurovat velkým řetězcům.

Podpora turistického ruchu
Pracovní místa v turistickém ruchu dokáže generovat vhodná činnost kraje a jeho agentur vedoucí k tomu, že kraj si zvolí za cíl více turistů. To je na samostatné téma, ale ve Zlínském kraji zaměstnává turistický ruch a navázané služby cca 11% pracovní síly, což není málo. Turistický ruch je ale také třeba rozvíjet v souladu se zájmy obyvatel a ochrany přírody – pokud lze chápat výstavbu sjezdovky či lanovky s veřejnou podporou na horách, určitě ne v údolí ve Zlíně. Údolí Velkých Karlovic je příkladem, že lze realizovat mnoho drobných projektů místních podnikatelů a živnostníků, které vytvoří nová pracovní místa. Často jim stačí jen neházet klacky pod nohy, v kraji je mnoho šikovných a činorodých lidí.

Věřím, že vás těchto několik příkladů přesvědčilo, že i na úrovni kraje je možné podporovat konkrétními kroky i tak komplexní jev, jako je malé a střední podnikání. Na rozdíl od severních Čech či Ostravska není v kraji nikterak silná tradice těžkého průmyslu a je nesmysl ji zde v podobě megalomanských průmyslových zón importovat. Příklad společnoti Schott Solar z Valašského Meziříčí navíc ukazuje, že výstavba velkých montoven pro několik stovek zaměstnanců sice na začátku dá práci většímu množství lidí a problém nezaměstnanosti zdánlivě „vyřešíL, ale v případě krachu či útlumu výroby představuje následně několik stovek nových nezaměstnaných pro region velký problém. Napoti tomu dvacet malých firem, zaměstnávajících v úhrnu stejný počet lidí, nikdy nezkrachuje najednou a situace na trhu práce je tak mnohem stabilnější.

Vím jak je pro každého podnikatele složité vytvořit byť jediné pracovní místo. O to víc je třeba si všech místních podnikatelů vážit a v rámci možností je podporovat. Na rozdíl od nadnárodních koncernů mají vztah ke svému regionu a při nejbližší investiční pobídce se neseberou a nedostěhují své firmy dále na východ.

Michal Berg
Autor je více než 12 let podnikatel, kandiduje do krajského zastupitelstva za Stranu zelených